Nedávat dítěti chytrý telefon?

Nová výzva se snaží přesvědčit rodiče, aby s pořizováním chytrých telefonů nespěchali. Několik rodičů popisuje, proč tento záměr podporují.

Zatímco v Česku se před Vánoci rozsvítily reklamy na nové telefony a tablety, v Británii se rozhodli i pro opačné poselství. Billboardy vyzývají rodiče, aby dětem telefony vůbec nedávali: „Zachovejme kouzlo Vánoc. Připojte se k výzvě – dětství bez smartphonů.“

Tento záměr prosazuje tamní iniciativa Smartphone Free Childhood, podle níž by děti neměly mít chytrý telefon alespoň do 14 let.

A má velký ohlas. Za posledních osm měsíců ji podpořilo více než 160 tisíc lidí a 40 procent britských škol.

Připojila se i řada známých britských osobností, například spoluautor netflixové série Adolescent Jack Thorne či herec Benedict Cumberbatch.

„Studie za studií potvrzují, že chytré telefony a sociální sítě zásadně mění a přetvářejí dětství. Od úzkosti přes pozornost a sociální vazby až po spánek – dopady jsou hluboké, měřitelné a stále narůstají,“ stojí ve výzvě.

Celosvětovou pozornost získala také princezna z Walesu Catherine, která v říjnu napsala „esej o odpojenosti“. Společně s Robertem Waldingerem, profesorem psychiatrie na americké Harvard Medical School, upozornili na to, že závislost na telefonech čím dál častěji ničí mezilidské vztahy.

VÝZVA RODIČŮ

Britskou iniciativou se inspirovali i čeští rodiče v rámci komunity Dětství bez mobilu, která vznikla na začátku roku. V těchto dnech dali dohromady znění výzvy, kterou má Deník N k dispozici.

„Pomozte nám tuto myšlenku přinést i do Česka. Připojte se k výzvě za odložení nákupu vlastního smartphonu vašim dětem,“ stojí v prohlášení.

K rodičovskému závazku „Jsem odhodlaný/á odolat společenskému tlaku a odložit pořízení smartphonu svému dítěti ideálně do konce základní školy“ se podle komunity přihlásilo už i několik známých českých tváří, které jako rodiče tento problém řeší také. Konkrétní jména iniciátoři akce zveřejní na začátku prosince.

Spoluautor výzvy Hynek Trojánek má předškolní děti, takže tento problém osobně ještě nepociťuje. Rád by ale, aby jeho potomci vyrostli do prostředí, kde už tomuto tlaku čelit nebudou.

„Chtěli bychom změnit společenskou normu. Síla té výzvy má být právě v tom, že se k ní připojí co nejvíce rodičů. Aby se dítě bez mobilu nebo s tlačítkovým telefonem necítilo mezi ostatními spolužáky nepatřičně. Spoustě rodičů dnes vzrůstající problémy vadí, ale nemají odvahu jim takto čelit, když cítí tlak ostatních,“ poznamenává.

POŘÍZENÍ TELEFONU CO NEJVÍCE ODDÁLIT

Spoluautorkou výzvy je i Lýdie Kárníková, která působí jako výzkumnice v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

„Uznáváme, že jsme v českém kontextu v tomto ohledu ‚ultras‘. Jde ale o to, aby dítě nemělo do určitého věku vlastní smartphone, který výrazně ovlivní dětství a vlastně i zkomplikuje výchovu. To ale neznamená, že si například nezahraje hry na počítači nebo na konzoli. A už vůbec to neznamená, že nebude umět obsluhovat digitální technologie,“ říká.

V její rodině se zatím myšlenku „dětství bez chytrého telefonu“ daří prosazovat. Mladší syn je předškolák, staršímu bude na jaře devět let. Ten zatím mobil nemá, brzy se ale dočká svého tlačítkového telefonu, protože jezdí sám na kroužky.

„Viděli jsme, co se syny dělá sledování pohádek. Jakmile skončily, nastala hysterie. Vůbec jsme si nedovedli představit, co by s nimi udělal mobilní telefon. Snažíme se je vychovávat co nejvíce analogově,“ vysvětluje Kárníková, proč se rozhodla jít proti proudu.

Od digitálního světa a technologií její děti odstřižené nejsou. Snaží se je ale co nejvíce „uzemnit“ – tedy například aby obrazovku sledovaly na pevném místě. Doma se často všichni společně dívají na filmy a pohádky, někdy kluci hrají hry na stolním počítači.

Prostředí bez mobilů částečně podporuje i škola, kam chodí starší syn. „Mnozí jeho spolužáci už asi telefony mají, zatím se to ale nijak neřeší. Na prvních třídních schůzkách nás jako rodiče prvňáčků vyloženě odrazovali od toho, abychom dětem telefon do školy dávali – protože to dětem tříští pozornost.“

Kárníková ale přiznává, že s tím, jak dítě vyrůstá, se tlak na přístup k vlastnímu smartphonu zvyšuje: „Snažíme se to ale co nejvíce oddálit. Jakmile dáte dítěti jeho vlastní chytrý telefon, je to obrovská změna ve výchově dítěte, stává se digitálním zákazníkem. Ten tlak ze všech stran je pak obrovský.“

DOHODA O ČASE STRÁVENÉM U OBRAZOVKY

Bez vlastního smartphonu se snaží svého syna vychovávat i mediální analytička a autorka knižních pohádek Michaela Mlíčková Jelínková. Zatím se jí to daří – synovi bude 15 let a má pouze tlačítkový telefon. Minecraft a další hry hraje doma na stolním počítači nebo tabletu.

„Určitě si nemyslím, že by se v digitálním světě neorientoval. Naopak. Nedávno dělali se spolužáky do výuky video o pečení croissantů a byl to on, kdo v týmu video střihal i editoval. Podle mě smartphone není vhodný přístroj na rozvoj digitálních kompetencí. Telefon totiž dítě zcela ovládne, nikoliv naopak,“ domnívá se.

Společně s manželem už před několika lety vymysleli dohodu o screentime (čase stráveném před obrazovkami a displeji), s níž syn souhlasil. „Máme rozepsané, které dny kolik času bude trávit před obrazovkou – na počítači nebo na tabletu. A zatím to funguje.“

Vlastní smartphone mu rodiče plánují dát nejdříve v šestnácti. Syn chodil na několik škol a nejvíc se mu podle matky líbilo tam, kde byly chytré telefony regulované, protože se spolu děti spontánně bavily.

„Dnes snad už nikdo nepochybuje o tom, že řada dětí se snadno dostane do závislosti na telefonu. A právě škola má být bezpečné místo a může pomoci vyjmout děti z této závislosti aspoň na část dne. Děti se navíc lépe soustředí,“ upozorňuje Mlíčková Jelínková, jež působí ve sdružení Digibalanc.

Česko zatím patří k několika málo zemím Evropské unie, které mobily ve školách nijak plošně neregulují (část škol používání mobilů zakazuje či omezuje v rámci školních řádů).

„My jsme v tomto trochu divoký východ. Trochu mi to připomíná, jak jsme byli předposlední zemí EU, která zavedla zákaz kouření v restauracích,“ dodává mediální analytička, jež často pobývá v zahraničí.

VLIV TELEFONŮ NA SOUSTŘEDĚNÍ

Vlivu mobilů na soustředění si všímají i některé školy.

„Je to velmi patrné například u zápisu do první třídy, jehož součástí je i poslech mluveného příběhu. Ti, kteří v předškolním věku používají techniku, například mobil nebo tablet, často mívají obtíže s koncentrací,“ poznamenává Pavel Seleši, ředitel waldorfské základní školy v pražských Jinonicích, která se snaží vést rodiče k tomu, aby si tuto souvislost uvědomili.

„Já osobně jsem pro, aby každý rodič dítěte minimálně šesté třídy zvážil, zda mu smartphone pořídí,“ dodává ředitel, který je na škole zároveň koordinátorem informačních technologií.

Iniciativu podporuje i Jan Kršňák, který pořádá semináře právě na téma vlivu mobilů na děti.

„Bude to pár let trvat, než se stane normou, že děti nemají mobil. Omezení telefonů na prvních stupních tomu dost napomáhá, teď se začnou množit třídy, kde se rodiče domluví, že to alespoň část z nich zkusí oddálit. Je potřeba budovat společenskou náladu. Časem to bude stejně normální, jako že děti nepijí kávu,“ věří Kršňák.

„Lidé v Česku jsou oproti ostatním zemím myslím stále hodně technooptimističtí. Hodně lidí se bojí, že když dítěti nedáme mobil, bude technologicky pozadu. V zásadě jakoukoliv regulaci používání technologií vnímají jako krok zpět, návrat do pralesa,“ upozorňuje spoluautor výzvy Trojánek.

Roli podle něj hraje i fakt, že se do škol napumpovaly velké peníze na digitalizaci – a teď po nich někdo chce krok zpět.

Neomezený přístup českých dětí k mobilům kritizuje i bývalá šéfka českého Googlu Taťána Le Moigne.

„Když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že telefony ve školách už omezují skoro všude kolem nás. Jen u nás v Česku pořád debatujeme, jestli je to ‚omezování svobody‘. Realita? Děti žádnou digitální svobodu bez hranic nepotřebují. Potřebují klid, soustředění a zdravé návyky. A my dospělí potřebujeme méně iluzí o tom, že ‚to nějak dopadne samo‘,“ upozorňuje na svém LinkedIn profilu.

„Ve jménu falešné svobody a demokracie obětujeme jednu generaci,“ varuje Le Moigne. Podle letošního průzkumu společností Ecobat a Remobil a programu Recyklohraní má ve věkové skupině 6–9 let mobilní telefon přibližně 80 procent českých dětí. Ve věkové kategorii 10– 12 let mají mobil již prakticky všichni (98 procent). Průzkum Poštovní spořitelny zjistil, že zhruba třetina dětí dostává mobil už v první třídě.

Autor: IVA BEZDĚKOVÁ redaktorka Deník N

Náhled článku ze zpravodaje Deník N: denik-n 2025-12-02 nedavat-diteti-chytry-telefon