Místní místním je nevládní nezisková organizace, která podporuje lidskou společnost v přímé pomoci lidem ve svém okolí. Současně vytváří síť sociálně přívětivých míst, jež se rozhodly nabízet zdarma drobné služby lidem bez domova a komukoliv, kdo se ocitne v nouzi.
Jak spolupráce začala?
Před dvěma lety nás oslovila Ester Pacltová ředitelka a spoluzakladatelka organizace Místní místním s nabídkou nefunkčních mobilních telefonů do projektu Remobil. Mobilní telefony určené k recyklaci jsme přijali a společně jsme se začali zabývat myšlenkami na možnosti širší spolupráce.
Jak Remobil třídí mobilní telefony?
Veškeré sesbírané mobilní telefony třídíme podle jejich následného využití. Reálně 9 % z nich je použito na náhradní díly, 1 % nachází po opravě nové využití jako celek a 90 % mobilů předáváme zpracovateli k recyklaci. Bezpečná likvidace dat certifikovaným softwarem nebo mechanicky (drcením) je samozřejmostí u každého mobilu.
Co přineslo naše propojení?
Spolupráce s organizací Místní místním nastartovala novou využitelnost některých mobilních telefonů určených k recyklaci. Takové mobily jsou již svou softwarovou výbavou zastaralé, pro dnešní používání nedostatečné, ale na pomoc lidem v nouzi a bez domova naopak nedocenitelné. Mobily vždy očistíme od dat, důkladně otestujeme, zprovozníme, kompletujeme s nabíječkami a SIM kartami věnovanými společností T-Mobile.
Proč mobilní telefony věnovat lidem bez domova?
Lidé bez střechy nad hlavou nemají bez komunikačních prostředků možnost se jednoduše spojit s úřady, nemocnicemi, sociálními pracovníky nebo udržet spojení se svými blízkými. Díky mobilním telefonům získávají dostupnější nástroj k hledání zaměstnání nebo základní pomoc dostat se z násilných vztahů a jiných složitých životních situací.
Organizace podporované Místní místním
Místní místním se zaměřuje na spolupráci se známými a důvěryhodnými organizacemi, jejichž prostřednictvím pomáhá konkrétním lidem bez domova a v nouzi. Mezi ně patří např. Naděje s největším terénním týmem a pokrytím celé Prahy, Armáda Spásy pomáhající a naplňující lidské potřeby bez diskriminace, Jako doma s komunitním centrem na pomoc ženám a trans osobám bez domova, Iniciativa Hlavák koordinující pomoc na hlavním nádraží v Praze pro uprchlíky z Ukrajiny, Sýrie a dalších zemí a La Strada organizující podporu vykořisťovaným a obchodovaným lidem.
Zástupci těchto spolupracujících organizací osobně na základě darovacích smluv přebírají připravené mobilní telefony a následně je předávají těm kteří je potřebují.
Jak mobily pomohly konkrétně?
Feedback od iniciativy Hlavák
„Telefony či jednorázovou možnost si zavolat poskytujeme všem uprchlíkům bez rozdílu. Tuto službu využívají z většiny uprchlíci z Blízkého východu a Afriky, byť jsme ji poskytli mnohokráte i při uprchlické vlně v souvislosti s válkou na Ukrajině.”
„Chytré telefony především spojují blízkovýchodní uprchlíky s jejich rodinami, přáteli a blízkými po dlouhém, většinou okolnostmi vynuceném odloučení. Běženci bývají na cestě často i dlouhé měsíce, mnohdy absolvují nějakou její část skutečně pěšky. Několikaměsíční bývá i posléze jejich pobyt v detenčních zařízeních v ČR. První kontakt po tak dlouhé době je velmi emotivní, příbuzným doma se uleví, že je jejich syn, manžel nebo dcera s dětmi naživu a v pořádku. Náš klient si pak už může snadno domluvit s rodinou například poslání peněz na další cestu, nebo se spojit s příslušným úřadem kvůli žádosti o azyl či si zavolat o pomoc (z různých důvodů utíkají ze svých domovů v nemalé míře i zranitelné osoby, jako jsou senioři, hendikepovaní, nezletilí nebo těhotné ženy) – kromě materiální pomoci od nás klienti dostávají rovněž důležité informace (včetně bezpečnostních) s adresami a telefonními čísly.”
Skutečné příběhy lidí, kterým starý mobil pomohl
Pan Pavel
„Dlouho jsem hledal práci přes známé a různé náhodné lidi, které jsem potkal. To dopadalo blbě. S mojí sociální pracovnicí jsme často hledali i na internetu a věděl jsem, že je tam dost zajímavých nabídek. Ale měl jsem jen starý tlačítkový telefon. A když něco nevyšlo, nebo jsem musel poslat e-mail, bylo potřeba neustále chodit na počítač do poradny. Teď si konečně můžu hledat inzeráty sám a rovnou i firmě napsat. Večer na ubytovně si i v tom telefonu upravuju životopis a rozesílám ho. A když mi odepíšou na e-mail, mám to u sebe a můžu hned reagovat. Sice mi chvíli trvalo, než jsem si na ten složitější telefon zvyknul, ale už mi to docela jde dobře“.
Paní Anastasie
„Po špatné zkušenosti se zaměstnavatelem jsem se dostala do služeb organizace La Strada. Potřebuji být v kontaktu se svojí rodinou na Ukrajině, kde jsem nechala rodiče a bratra. Takže jsem moc ráda za telefon s kamerou a připojením k internetu. Když nejsou výpadky na ukrajinské straně, dvakrát, třikrát denně si voláme a aspoň vím, že jsou v pořádku.“
Pan A
Věk cca 55-60 let. Pan A je velký samotář, straní se lidí, protože se v nich zklamal. Je silně věřící. Bez domova je již přes 10 let. Přespává sám v rokli. K nám do služby chodí pravidelně na sprchu a na terapie. Před pár měsíci se mu rozbil jeho telefon. Když mi o tom vyprávěl, byl smutný. Ne že by často telefon používal k psaní SMS nebo telefonování, ale objevil možnost internetu. Sám je překvapený, že ho baví pomocí wifi připojení dohledávat různé informace o světě. „Teď když telefon nemám, nemůžu to dělat. Dokážu bez toho být. Ale sama terapeutka říkala, že je to vlastně dobrý způsob, jak aspoň částečně zůstávat v kontaktu se světem.” Byl překvapený, že existuje něco jako sbírka starých telefonů a těšil se, že mu jeden telefon schováme.
Paní H
Věk 45 let. Přišla o práci, kde neměla smlouvu na HPP. Tak i přišla o pravidelný příjem peněz a o bydlení. Se svojí partnerkou si pronajímaly pokoj ve sdíleném bytě. Momentálně bydlí ve stanu, na zimu by však již chtěla bydlet v teple, v pronajatém bytě nebo aspoň pokoji. Svůj starý telefon dala do zastavárny, aby měla nějaké peníze. „To je super, že budu mít zase telefon. Potřebuji si najít aspoň brigádu a nějaké peníze našetřit, ať můžeme jít aspoň na ubytovnu.”
Paní N
Věk 40 let. Slovenské občanství, v ČR žije již přes 10 let. Často bydlela s lidmi, kteří ji zneužívali. Sama má po Praze strach se pohybovat, protože se ztrácí. Je zvyklá, že za ni věci zařizují druzí, protože si nedůvěřuje. Původně ani telefon nechtěla, neměla potřebu nějaký vlastnit. Ukázali jsme ji funkci navigace a map, které dnes již telefony mají. Možnost zavolat, když nebude vědět, kde je. Nejdřív k tomu byla nedůvěřivá. Momentálně je ale nadšená a sama si stáhla do telefonu hry.